Na internetu se šíří mnoho falešných zpráv a konspiračních teorií hlásajících neaktivitu Evropské unie v době COVID-19. Abych Vám ukázal opak, shrnul jsem opatření, která jsou podnikána za účelem zachování řádného fungování jednotného trhu.
Stručný přehled pravomocí a možností Evropské unie
Evropská unie má pouze doplňkovou pravomoc k politikám členských zemí v oblasti zdravotnictví, jako je podpora spolupráce a jejich aktivit (článek 168 SFEU). Členské země tak odpovídají za provádění politik. Evropská unie má možnost reagovat na koronakrizi především z ekonomického hlediska, např. financováním projektů zaměřených na vývoj léku. Dne 10. března 2020 uvolnila Komise 140 milionů EUR na financování výzkumu vakcíny, diagnostiky a léčby. Krize nás donutí přemýšlet—jakmile tuto situaci překonáme—zda bychom měli prodiskutovat rozdělení pravomocí a kompetencí a zda jsou potenciální opatření schopna v budoucnosti řešit problémy přeshraničních infekcí.
Vnitřní trh: Proč je důležitý?
Jednotný trh nebo vnitřní trh označuje Evropskou unii za jedno území bez vnitřních hranic nebo regulačních překážek volného pohybu zboží a služeb. Při správném fungování pomáhá vytvářet konkurenční prostředí na trhu a zvyšovat efektivitu výroby, což pro spotřebitele znamená lepší kvalitu produktů za nižší cenu. Nicméně ve výjimečných případech, například v době propuknutí COVID-19, však může být pod tlakem kvůli tomu, že členské země uzavřely své hranice z důvodu veřejného zdraví.
Co Evropská unie plánuje udělat?
Pro zajištění základních ochranných prostředků napříč Evropou a pro podporu průmyslových odvětví, která tento virus vysoce zasáhla, se Evropská unie snaží plnit svou úlohu při koordinaci přeshraničních činností. Komise ve svém sdělení (1 a 2) navrhla opatření, která lze učinit za účelem překonání současné situace.
Dodání zdravotnického vybavení:
S cílem řešit jednostranná vnitrostátní omezení volného pohybu nezbytných dodávek do zdravotnických systémů (osobní ochranné prostředky, léky), Komise vypracovává a plánuje následující:
-
Komise dohlíží na oznámení členských zemí o jakýchkoli plánovaných opatřeních omezujících přístup k lékařským a ochranným zařízením. Je to nezbytné, protože podle Smlouvy o fungování Evropské unie jsou omezení zakázána nejsou-li odůvodněná, nezbytná a přiměřená. V každém případě musí členské země informovat Komisi o všech plánech.
-
Komise může podniknout kroky k povolení povolení pro vývoz některých produktů do třetích zemí mimo Evropskou unii. Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/402 ze dne 14. března 2020, kterým je vývoz některých produktů podmíněn předložením vývozního povolení. Důvodem je to, že výroba tohoto vybavení je soustředěna do malého počtu členských zemí (Česko, Francie, Německo a Polsko). Přestože Evropská unie pobídla výrobce k vyšší produkci tohoto vybavení, tak momentálně skladové zásoby a současná produkce v těchto členských státech nestačí k pokrytí poptávky v celé Evropské unii. K zajištění toho, že vyrobené vybavení neopustí Evropskou unii, ale že si navzájem pomáháme, tak může nové nařízení pomoci omezit vývoz takových materiálů.
-
Komise zahájila zrychlené společné zadávání zakázek s 26 členskými zeměmi, aby zajistila dodávku ochranného vybavení v celé Evropě. Výzva k účasti ve veřejném výběrovém řízení byla zaslána řadě vybraných společností na základě analýzy trhu. K podpisu smlouvy by mělo dojít začátkem dubna.
-
Komise přijímá opatření v rámci mechanismu EU pro civilní ochranu (rescEU), aby Evropská unie takové vybavení nakupovala.
-
Komise navrhuje Doporučení Komise o postupech posuzování shody a dohledu nad trhem v rámci COVID-19.
-
Komise oslovila dodavatele, aby vyhodnotili nedostatky a požádala je o okamžité zvýšení výroby.
-
Spolu s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky zřídila Komise výkonnou řídící skupinu pro sledování možného nedostatku léků.
-
Prostřednictvím Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky sleduje Komise spolupráci a dostupnost různých diagnostických zařízení.
Doprava
Vypuknutí viru má obrovský dopad na dopravu, a to od nákladní dopravy, což způsobuje přerušení toku zboží, až po letecký průmysl.
-
Letecký průmysl: Komise navrhuje nařízení dočasně osvobodit letecké společnosti od povinností v oblasti využívání letištních časů dle evropského práva.
-
Bez ohledu na druh dopravy Komise spolupracuje s členskými zeměmi na způsobech zajištění ekonomické kontinuity, zajištění toku zboží, dodavatelských řetězců a cestování. Viz Pokyny Komise pro opatření správy hranic k ochraně zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb.
Turismus
S ohledem na uzavření některých třetích zemí (např. Čína, USA) čelí odvětví cestovního ruchu poklesu počtu mezinárodních turistů v Evropě a zpomalení mobility v rámci Evropské unie. Pokles a rušení rezervací způsobují obrovské ekonomické škody. Komise spolupracuje s členskými zeměmi, mezinárodními orgány a klíčovými evropskými profesními sdruženími s cílem sledovat situaci a koordinovat podpůrná opatření.
Malé a střední podniky
Malé a střední podniky jsou obzvláště zranitelné v době, kdy dojde k uzavření na národní úrovni, protože jejich finanční rezervy nemusí být vždy dostatečné k financování zaměstnanců a provozních nákladů při poklesu příjmů z prodeje. Zajistit vysokou úroveň likvidity je zásadní pro to, aby se v době krize zabránilo bankrotům evropských podniků. Evropská komise navrhla uvolnit finanční balíček v celkové výši 37 miliard EUR:
-
8 miliard EUR z nevyužitých zdrojů z předběžného financování v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), z čehož by se Česku mělo uvolnit 294 milionů EUR. Členské země tyto zdroje obdržely v ročním systému předběžného financování pro různé nástroje (regionální rozvoj, sociální politiky atd.). Komise nařídila vládám členských zemí, aby tyto zdroje přesměrovaly na nástroje k řešení koronové krize. Tyto peníze budou okamžitě k dispozici, protože finanční prostředky jsou již na účtech členských zemí.
-
Evropská unie poskytne dalších 29 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů, z nichž 869 milionů EUR je určeno pro Česko.
-
Kromě toho by mohl být rovněž mobilizován Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na podporu propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, protože v letošním roce zde bude k dispozici až 179 milionů EUR.
Kromě finančního příspěvku Komise vyzývá členské země, aby podporovaly hospodářství opatřeními jako jsou daňové úlevy a odložení termínů, dotace na mzdy a další, které podle standardů hospodářské soutěže a státní podpory nejsou ve standardní situaci možné.
Co se stane se studenty v zahraničí?
Přestože to není součástí oficiálního sdělení Komise o COVID-19, je nutné zmínit, že zákaz cestování rovněž ovlivňuje studium v zahraničí a výjezdy v rámci programu Erasmus. Komise proto navrhla určité úpravy a změny. Dala pokyn národním agenturám Erasmus+, že mohou spustit klauzuli “vyšší moc”. To umožní agenturám využívat dostupné zdroje až do maximální výše grantu z fondů Erasmus. Může také agenturám umožnit odložit plánované projekty až o 12 měsíců nebo je zrušit v případě, že se jedná o vážně postižený region.
Jak se na tom podílí Evropský parlament?
Různá opatření vyžadují různou úroveň zapojení ze strany Evropského parlamentu. Parlament je za normálních okolností zapojen do legislativy prostřednictvím řádného legislativního postupu. To je za současných okolností nutné urychlit. Parlament proto dnes hlasuje o žádostech o urgentní postup o těchto třech opatřeních:
-
Přidělení letištních časů na letištích Společenství: společná pravidla,
-
Specifická opatření k mobilizaci investic do systémů zdravotní péče členských států a v dalších sektorech jejich hospodářství v reakci na COVID-19 (Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus),
-
Finanční pomoc členským státům a zemím vyjednávajícím o přistoupení k Unii vážně postiženým závažnou situací v oblasti veřejného zdraví.